Velikonoce

Kategorie: Velikonoce,

Velikonocevelikonoční inspirace

 

Někdy nám může připadat, že lidský život měl dříve pevnější řád, než je tomu dnes. Všední dny monotónně utíkaly v zažitém koloběhu, neděle jako den odpočinku představovala příjemné vytržení z všednosti.

V logickém sledu byl rok rozdělen různými svátky a zvyky vycházejícími z duchu křesťanství. A protože možností zábavy bylo daleko měně než dnes, lidé je s radostí očekávali.

 

Po dlouhém období zimního půstu se každý těšil na změnu, kterou přinášely Velikonoce.

 

Dnes již málokdo vnímá Velikonoční svátky jako ty největší a nejdůležitější dny v roce. Z této pozice je u většiny z nás vytlačily Vánoce se svou magickou atmosférou. Ale cožpak Velikonoce nabízejí méně zázraků?

 

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, dny, kdy přicházejí, určuje čas prvního jarního úplňku.

Pro mnohé z nás se tyto jarní svátky „smrskly“  do představy jednoho volného dne navíc.

Ale dříve tomu bylo jinak. Svědčí o tom i názvy dní, jež  k Velikonocům patří.

Velikonoční čas začínal Květnou nedělí.

 

 

O Zeleném čtvrtku by nemělo na žádném stole chybět jídlo této barvy. V našich podmínkách si nejčastěji pochutnáváme na špenátu, který můžeme připravit z mrazeného polotovaru, mnohem více nám ale určitě bude chutnat uvařený z čerstvých lístků kopřiv.

 

Velký pátek je pro křesťany nejsmutnějším dnem roku. Tento den byl ukřižován Ježíš Kristus. O Velkém pátku umlkal lidský zpěv i zvuk varhan, samozřejmostí byl půst. Nehýbalo se s půdou, ztichly zvony. Jak by také ne, vždyť odletěly do Říma. Jejich hlas nahradily řehtačky kluků, kteří na Bílou sobotu obcházeli vesnici a za své koledování byli obdarováni.

 

O Velikonoční neděli bylo již všechno takové, jak má být. Zvony se vrátily zpět na své místo a svolávaly všechny do kostela, aby oslavili Kristovo Zmrtvýchvstání. Hospodyňky přinášely k oltáři nabarvená vajíčka, nazdobené beránky a další typické pochutiny, aby je posvěcené  slavnostně odnášely zpět do svých domovů.

 

A na Červené pondělí se určitě nejvíc těšili chlapci, kteří si dlouho dopředu pletli ty nejkrásnější žíly a mrskačky  a opakovali verše, jimiž si říkali o koledu.

 

Velikonoce byly dobou navštěvování a nikdo nechtěl uvítat hosty v nehezkém a neupraveném příbytku. Všude se pečlivě smýčilo a staré harampádí muselo pryč. Světnice si oblékaly sváteční kabátek.

 

I my dnes dodržujeme některé zvyky předávané generacemi, i když mnohdy netušíme, proč máme barvit vejce na červeno a šlehat dívky přes lýtka. A rádi zdobíme své byty, abychom z nich spoustou malých drobností vytvořili ty nejútulnější domovy.

 

Inspiraci získáme i na těchto stránkách. Doufejme že se nám podaří vybrat si takovou velikonoční a jarní výzdobu, která z našeho domova udělá ten nejkrásnější.